Z celé Ptáčkovy tvorby je patrné, že hlavním smyslem a cílem jeho umění je přepodstatnění světa, který se nám stále více drobí, vzdaluje a uniká a s kterým současný člověk, rozštěpený mezi dva protilehlé póly vystupňované racionality a hluboké animality, ztrácí životadárný kontakt. Jiří Ptáček se brání této nemoci století vytvořením nové poetické reality, která by znovu nastolila původní jednotu světa a člověka, a která by nám vrátila schopnost plného, citového, intuitivního, imaginativního a kontemplativního světa a života.
■